StarCraftCZ.com


Fórum o pokračování slavné RTS.
Právě je úte 08. črc 2025 17:40:09

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina





Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 1540 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 119, 120, 121, 122, 123, 124, 125 ... 154  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Nekonečný příběh
PříspěvekNapsal: stř 26. pro 2007 13:44:31 
Offline
Uživatelský avatar
 Zobrazit autorovy stránky  Profil

Registrován: pát 08. čer 2007 7:21:06
Příspěvky: 441
Bydliště: Jeskyně nalevo u Zlatých hor
Pokud by jste potřebovali něco probrat soukromě, nebo o soukromí draků nebo jen tak pokecat, klidně se ozvěte, třeba na icq 257938512. A jsem rád, že se konečně nekonečný příběh 2 rozjíždí.

_________________
"Zabít nebo být zabit není nic nepřirozeného... Narozdíl od života beze smyslu."
"Dlouhý styk se zlem, stejně jako s dobrem vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení..." -Lucius Annaeus Seneca

Můj YouTube blog
Rytíři!


Nahoru
Odpovědět s citací  

 Předmět příspěvku: Re: Nekonečný příběh
PříspěvekNapsal: stř 26. pro 2007 19:31:33 
Offline
Uživatelský avatar
 Zobrazit autorovy stránky  ICQ  Profil

Registrován: úte 05. čer 2007 5:39:34
Příspěvky: 371
„ Neodpustí a ty to víš“ pravil Baltazar „démoni jsou už takový. Nezapomínají a už vůbec ne ti, jimž kazíš reputaci“ Insolitus kývl, jelikož věděl že Baltazar má pravdu. „Baltazare, hoď prosím tě ty mrtvoly někam ven, do dvou dnů se rozpadnou na prach. Jo to je snad jediná dobrá věc na těhlech zrůdách“

„Jo a ještě něco příteli“ řekl po chvíli Insolitus „Vydám se ještě dnes do hlavního města. Udělám větší nákup a zastavím u Eldrika. Dohlédni tu na to. Myslím že teď si můžeme dát chvíli pauzu. Vyražte s chlapama do vsi, udělejte nějaký mecheche, pobavte se. Jen prosím tě žádnej průser“

Když Baltazar odešel, Insolitus si stoupnul do prostředku místnosti. Zhluboka se nadechl. Zavřel oči. V duchu volal Krásku, svého milovaného oře. Když otevřel oči stála už před ním. Krásná, ladná, elegantní, majestátní klisna. Insolitus ji mlčky pohladil po hřívě. Přesto že celá hořela a jasně svítila, Insolitus se jí dotýkal jako by oheň pro něj nebyl překážkou. „Dnes tu pro Tebe zas byli“ zašeptal „ale neboj, já jim Tě nedám“. Pekelná klisna k němu naklonila hlavu. Insolitus nasedl na Krásku, ta mocně zaržála a rozeběhla pryč. (Kráska je ten kůň na mym avartu)


(pozn. bystřejší si jistě všimli že jsem se zatím nacházel hluboko v jeskyni. Kde se jen tak z ničeho nic vzala Kráska a kam se rozeběhla??? To je dobrá otázka. Kráska, jakožto démonický kůň, je schopna překonávat hranici mezi dimenzemi a slouží démonům jako způsob jak se dostat na náš svět. Samozřejmě, je mnoho jiných způsobů jak se démon dostane na náš svět: rituál, vyvolávání, pekelnými branami a kdo ví čím vším možným. Jenže je-li démon vyvolán tak to není z jeho vůle a použije-li interdimensionalní bránu mezi naším světem a peklem, tak se objeví u brány, což může být někdy daleko od míst kam by chtěl, takže to pak musí doběhnout po svých. Pekelní oře jsou tedy rychlý a pohodlný způsob jak se démon může dostat na svět a to do míst kam chtěl. V praxi to znamená že démoničtí koně jsou schopni se nejen (na vhodných místech) přenášet mezi peklem a naším světem, ale také umí procházet pevnými překážkami, létat a celkově se pohybovat velice rychle. Je jich samozřejmě extrémně málo, takže je vlastní pouze nejmocnější démoni, a proto mi Kzaxar krádež Krásky jen tak nezapomene.
PS: jinak ano, Kráska je to nejsilnější a zároveň mnou nejmilovanější co mám)

_________________
Hrozivý a krutý vrah Insolitus
v pondělí 31.3. zavraždil svou první oběť, vražda se odehrála na půdě FF UK, před zraky všech jejích spolužáků
v úterý 1.4. zavraždil mladého muže před branami zš slovenská

Mafie 2008


Nahoru
Odpovědět s citací  

 Předmět příspěvku: Re: Nekonečný příběh
PříspěvekNapsal: stř 26. pro 2007 22:04:08 
Offline
Uživatelský avatar
 Zobrazit autorovy stránky  Profil

Registrován: pát 08. čer 2007 7:21:06
Příspěvky: 441
Bydliště: Jeskyně nalevo u Zlatých hor
Dobrá zpráva! našel jsem dračí slovník, odteď budu psát podle něj dračí řeč, pokud byste taky rádi věděli jak napsat určitou větu tak mi napište na icq, jelikož je dračtina docela složitá tak to ale může taky chvíli potrvat. Vše co jsem doposud psal v dračtině tedy můžete zapomenout, ovšem ani ten slovník není dokonalý a některá slova která draci jasně potřebují jako třeba: hnízdo, líhnutí, chybí. A slova která draci naprosto nepotřebují jako třeba láska, nebo oslovení sire tam naopak jsou :roll:
nyní další minipříběh:

V letohrádku bylo neobvykle rušno. Místní šlechtic zbožňoval zvířata, na svém panství jich měl spoustu druhů, od těch nejexotičtějších, až po ty nejběžnější, ovšem, lidská chamtivost nejednoho člověka přivedla do záhuby, a proto šlechtic zoufale zatoužil po jednom velice nevšedním exempláři, drakovi.
Rádci i sluhové, stráže i zloději které najal mu řekli, ať si to rozmyslí. Marně. Vyslal tedy ty nejlepší zloděje aby mu nakradli alespoň pět vajec, za dva dny se vrátili s třemi dračími vejcemi. Šlechtic šílel radostí a okamžitě pozval všechny známé i vlivné ve svém okolí na ples, který pořádal na oslavu těchto "exemplářů" do sbírky. Zároveň zapomněl úplně na jejich pravé rodiče, a také na posílení stráží.
Na plese byli vejce vystaveni v klíckách u zdi, a všichni dávali nahlas najevo svůj obdiv.
Kdesi venku se ozval ženský křik, zároveň utichl stejně rychle jako se ozval. Kapelníci přestali hrát, a pozornost všech byla odlákána k oknům.
Naráz dva strážní proletěli sálem. Ozvalo se nechutné zakřupání kostí. Do místnosti vešel hnědý drak.
Nastala všudypřítomná panika. Přes okno dovnitř vlétla hnědá dračice. Oba naráz zařvali.
Všichni se začali tisknout ke zdi. V místnosti nastalo ticho, jedině dračí dýchání se ozývalo všude okolo. jakákoliv úniková cesta byla blokována.


(Ano, ano draci mají výjimečné smysly, i ten pro humor, ale teď nikomu do smíchu nebylo. Měl jsem spíš na mysli čich, který funguje asi pětkrát lépe než u těch nejlepších psů na (našem) světě, proto dokázali lehce vypátrat své potomky. Oči mají nadprůměrné ovšem existujou zvířata s lepším dohledem. Navíc hnědí draci ze srdce nenávidí všechno lidské. Učí se pouze jejich řeč, proměnu do lidské podoby naprosto zavrhují, právě proto je všechny dosud nesežrali nebo nespálily...)


"Tyyy!" zasyčela samice a oči se jí zúžili do škvír. Dívala se přímo na jednoho ze služebnictva. "Jjjá?" zajíkl se mladík a poté omdlel. Dračice se přiblížela ke zděšenému hloučku.
Její druh zatím hlídal hlavní dveře, cítil před sebou ohromnou masu strachu, což se mu líbilo, ovšem ucítil také něco jiného, někde za sebou ucítil zvláštní směs odvahy a strachu.
Nenápadně dal ocas na stranu, vyčkával, nehybně, stále pozorujíc samici jak vybírá dalšího odvážlivce.
Prudce šlehl ocasem na druhou stranu, strážný plížící se za drakem dostal takovou ránu ocasem že odletěl a praštil hlavou do zdi, lebka mu praskla.


(Ano ještě jsem zapomněl na takzvaný šestý smysl, kterým všichni draci disponují, nefunguje ovšem na ně navzájem. Jejich šestý smysl se jmenuje Emocionismus a jak tušíte, umožňuje drakům vnímat jakékoliv !Silné! emoce apocity vycházející z živých bytostí. Zvláštností je, že draky strašně rozbolí hlava když musí bojovat proti elementálům. Nikdo neví proč.)


Mezitím si dračice vybrala právě našeho šlechtice. "Otevřři věězení od naššich dětíí!" Ačkoliv byl šlechtic vyděšený, poslechl. Dračice tlapou odhodila šlechtice jako by to byl dotěrný hmyz, a sbírala své vejce.
"Tohle vám spočítám! Zavolám na vás všechny drakobijce na tomhle kontinentě, tohle vás přijde draho" Vykřikl dotčeně šlechtic.
Samice odletěla ehm... otevřeným oknem, samec se však před svým odletem trochu posilnil polovinou zvířectva a také samotným šlechticem...

_________________
"Zabít nebo být zabit není nic nepřirozeného... Narozdíl od života beze smyslu."
"Dlouhý styk se zlem, stejně jako s dobrem vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení..." -Lucius Annaeus Seneca

Můj YouTube blog
Rytíři!


Nahoru
Odpovědět s citací  

 Předmět příspěvku: Re: Nekonečný příběh
PříspěvekNapsal: stř 26. pro 2007 22:14:04 
Offline
Uživatelský avatar
 Profil

Registrován: čtv 28. čer 2007 14:05:54
Příspěvky: 466
Probouzím se. Už pořádnou dobu sem se tak dobře nevyspal, no přesněji sem se vůbec nevyspal. Otevřu oči a rozhlídnu se. Jsem v nějakém pokoji, ležím na dost pohodlné posteli, vedle mě stojí nějaký muž v černém plášti, kolem očí mu hoří modré plamínky a nad mým břichem má ruku, z které září jakási modrá aura.Ten muž si všimne, že jsem vzhůru a povídá: „Neměj strach, si v naší gildě, ó vyvolený.“ Vyvolený? Jak? Vždyť sem úplně obyčejný rytíř.“ Odvětil jsem. „Ticho, všechno ti vysvětlíme později, teď spi.“ Tak sem se už na nic neptal a zavřel jsem oči, a ani ne za 5 min. jsem usnul. Tentokrát mě nic ze spaní nerušilo a nic se mi nezdálo.

O pár hodin později.

„Vstávejte pane!“ Zaslechl jsem a vzbudil jsem se. „Pane je čas.“ Řekl ten, co mě vzbudil. „Čas? Na co?“ Nechápal sem. „Čas, kdy zodpovíme vaše otázky.“Odpověděl prostě ten muž. „Promiňte, ale asi sem přeslech vaše jméno.“ Řekl jsem. O odpusťte, jsem Dramir, ó vyvolený.“ „Co sakra máte pořád s tím vyvoleným.“ „Vaše otázky budou zodpovězeny za chvíli, nyní pojďte.“ A tak jsme vyrazili. Šli jsme dlouhou chodbou, na stěnách byli různé obrazy a všichni, kdo na nich byli vyobrazeni, měli na sobě černý plášť a pokaždé jim modře hořela nějaká část těla. Něco mi to připomínalo ale nevěděl jsem co. Byl jsem tak zaneprázdněn prohlížením obrazů, že jsem si nevšiml, že Dramir zastavil a vrazil jsem do něj. Skoro jsem ho povalil, ale on se na poslední chvíli zapřel nohou a zastavil nás. Hnedka jsem se narovnal a začal se omlouvat. On jenom mávl rukou a řekl: „ To nic už jdeme pozdě.“ Chytnul za kliku a otevřel dveře. Uklonil se a naznačil mi rukou že mám jít dovnitř. Vešel jsem do velké kruhové místnosti, bylo v ní deset lidí, seděli kolem stolu a jedno místo bylo volné. Když jsem vešel všichni položili hlavu na stůl jako znamení úcty. Nevěděl jsem co mám dělat a tak jsem se posadil na volné místo.Když jsem dosedl tak všichni pozvedly hlavy, uviděl jsem jednomu z nich do obličeje. Bylo poznat podle rysů v obličeji že je to žena, a dost pěkná, abych pravdu řekl docela mě i přitahovala. (muchuhehehe) Náhle jeden z sedících povstal a řekl: „Konečně se nám naše snažení vyplatilo.“ Řekl a ukázal na mě: „Konečně jsme ho nalezly.“ Zvedl levou ruku která náhle modře vzplanula: „On dokáže vypustit plnou moc Chakry. (čte se to čakra) On je ten vyvolený!“ Poslední větu už řval. „Chakra? Co to je?“ Nechápal jsem. V celé místnosti začal jít slyšet šepot. Všichni přítomní začali vzrušeně o něčem debatovat. „TICHO!“ Zařval ten co stál. Všechny hlasy utichli v jednom okamžiku. „Musejí z něj mít asi pořádný respekt.“ Pomyslel jsem si. „Ty nevíš o tom že ovládáš sílu chakry?“ Zavrtěl jsem hlavou. „Tak to ti to budeme muset vysvětlit, Satyro tebe tady dnes již nepotřebujeme, dostaneš ho na starost.“ Řekl a pohlédl na tu ženu co se mi líbila. Ta se zvedla, a šla směrem ke dveřím u dveří se zastavila a zvolala: „Vyvolený, pojď za mnou.“ Vstal jsem a doběhl jsem k ní. Otevřel jsem jí dveře (jsem přece gentleman) a vyrazili jsme ven. Vyšli jsme velkými dubovými dveřmi a stály jsme na docela rušné ulici. Kolem pobýhali děti a z nedalekého tržiště se ozývali vyvolávači: „ KUPTE SI NAŠE MEČE! KUPTE SI NAŠÍ ZELENINU! Atd.“ Kouknul jsem se na Satyru a vyděl jsem že jde dál tak jsem popoběhl za ní. Chtěl jsem navázat dialog a tak sem se jí zeptal kam jdeme. „Vezmu tě do lesa a tam ti ukážu co to Chakra je.“ Všiml sem si že má docela milí hlas a ta postava. Všimla si že si jí prohlížím a tak sem dělal jako že nic. Ona se jenom usmála a šla dál. Už sme se blížili k bráně města.

No a tady sem zkončil protože mojí dnešní dávku představivosti sem už vyčerpal.

K té Chakře. Je to ze seriálu Naruto kdo ho zná už dávno ví tady použiju pouze ten název proto nebudu říkat co to chakra je v Narutovi

_________________
I fantazie má své hranice. A my? My jsme tu od toho, abychom je překročili...


Nahoru
Odpovědět s citací  

 Předmět příspěvku: Re: Nekonečný příběh
PříspěvekNapsal: stř 26. pro 2007 22:59:02 
Offline
Uživatelský avatar
 Zobrazit autorovy stránky  Profil

Registrován: pát 08. čer 2007 7:21:06
Příspěvky: 441
Bydliště: Jeskyně nalevo u Zlatých hor
No Chakra slyším poprvé v životě, Naruto je jakýsi animovaný seriál to je vše co o tom vím :). tak se rád nechám překvapit. Mimo to příště už začnu psát konečně kapitolu dvě.

_________________
"Zabít nebo být zabit není nic nepřirozeného... Narozdíl od života beze smyslu."
"Dlouhý styk se zlem, stejně jako s dobrem vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení..." -Lucius Annaeus Seneca

Můj YouTube blog
Rytíři!


Nahoru
Odpovědět s citací  

 Předmět příspěvku: Re: Nekonečný příběh
PříspěvekNapsal: stř 26. pro 2007 23:53:23 
Offline
Uživatelský avatar
 Zobrazit autorovy stránky  ICQ  Profil

Registrován: úte 05. čer 2007 5:39:34
Příspěvky: 371
Kdo trošku zvednul hlavu od práce měl dnes šanci spatřit na obloze ohnivou čáru, mířící na sever ku hlavnímu městu. Letět vzduchem na hřbetě pekelného oře je něco úžasného. Ta rychlost, ta volnost, ta nespoutanost ….. Nic se tomu nevyrovná. Tohle Insolitus prostě miloval.

Kráska zastavila nedaleko města, na okraji starého hvozdu. Dál musel mág po svých, lidí reagují na ohnivé koně poněkud nedůvěřivě, někdy by se dalo říci až agresivně.

Insolitus si pomalu vykračoval do města. Měl skvělou, pohodovou náladu. Usmíval se, což v jeho mrtvolném obličeji bylo něco neobvyklého. Když byl tak 200m od bran města srazil se s jakýmsi pobudou. „Promiňte mi excelence, výsosti, bože. Já se nedíval.“ říká s pohledem do země žebrák, otáčí se a rychle mizí. V tom si ale Insolitus všimne že se mu kráčí nějak lehčeji. Lehčeji zhruba jako o pytlík stříbrňáků co měl u pasu. Ten žebrák ho okradl!!! Prudce se otáčí k němu. Když zloděj zpozoruje že byl odhalen, odhazuje staré hadry co měl přes sebe a dává se na útěk. Insolitus ho zkouší zasáhnout několika ledovými střelami. Bohužel mu z rukou vylétly pouze sněhové koule, které zloděje moc neohrozí. Insolitus tedy vyrazil po svých. Následovala honička jak z amerického filmu. Insolitus za běhu vrhal jednodušší kouzla, která demolovala okolní přírodu, jelikož v pohybu se nebyl schopen trefit. Lupič byl ale samozřejmě rychlejší a tak, když už si byl jist svým únikem, zamířil k bráně. Byl by-li i utekl, ale byla tu jedna drobnost s níž nepočítal: meč jednoho válečníka, který zloděje elegantně přepůlil, když probíhal kolem. Když přiběhl k bráně i uřícený Insolitus, uviděl zloděje na pokračování, krásnou dívku a vedle ní válečníka, jenž v jedné ruce třímal zkrvavený meč a v druhé váček s penězi. „Tohle bude jistě vaše“ pravil muž a podal Insolitovi jeho peníze. „Děkuji udatný reku. Mé jméno je Insolitus a bylo by mi ctí kdybys přijal, samozřejmě i se svou překrásnou přítelkyní, pozvaní na dobrý oběd“ řekl ještě stále udýchaný Insolitus. „Mé jméno je Killer“ pravil bojovník „Rádi tvé pozvání přijmeme,“ usmál se na dívku „ale ne teď. Navrhuji tedy večer. U gryfa???“

_________________
Hrozivý a krutý vrah Insolitus
v pondělí 31.3. zavraždil svou první oběť, vražda se odehrála na půdě FF UK, před zraky všech jejích spolužáků
v úterý 1.4. zavraždil mladého muže před branami zš slovenská

Mafie 2008


Nahoru
Odpovědět s citací  

 Předmět příspěvku: Re: Nekonečný příběh
PříspěvekNapsal: čtv 27. pro 2007 12:39:50 
Offline
Uživatelský avatar
 Profil

Registrován: úte 18. pro 2007 21:13:23
Příspěvky: 42
Členové kultu Dračího Srdce mají trošku divný pohřební styl ...
Vzhledem k tomu že u přísahy složí slib že draky maíj radí a že je budu mít radi i posmrti projdou
fázema dračího života...Nejprve se tělo nechá 3 dny na vzduchu,protože draci tráví věčinu života v letu...Poté nasleduje 1 týden v jeskyni nebo na kopci,kde draci večinou bydlí,A nakonec se tělo
zničí nejzámějším živlem na světe a taky nejznámější schopností draka ... Ohněm

Když se pálilo Feghardovo tělo Firmar slabě řekl''Odpočívej v klidu a míru Fegharde''
On a celý kult byly zlomeni a zasaženi,Fegharda měl každý rád,pro každého to byl druhý otec.
Mělí se vést spory o tom kdo ho nastoupí.Ale každému to bylo jedno ...Bez Fegharda v celém kultu vyhasla duše...

Firmar poprosil ostatní jestli si muže na památku nechat Feghardův pokoj a bylo schváleno...
Každý věděl že Firmar a Feghard měli velice výjmečný a přátelsky vztah ...

Otevřeli se dveře od Feghardového pokoje a Firmar pomalou smutnou chůzi vstoupil do vnitř.
Slabě zavřel dveře a sedl si na postel.''Fegharde přítely!Mistře můj!'' na chvíli pomlčel a pokračoval dál''Co já si bez tebe počnu???''.''Vždyt vím málo...Kdyby si aspon počítal s tém že zemřeš a že mi zanecháš...''.Ve Firmarovy
najednou cuklu vstal a řikal''Vždyt když ke mně přišel tak!...........MÁM TO''Firmar se zaradoval a šel k jeho malé polici na knihy.


Nahoru
Odpovědět s citací  

 Předmět příspěvku: Re: Nekonečný příběh
PříspěvekNapsal: čtv 27. pro 2007 17:11:35 
Offline
Uživatelský avatar
 Zobrazit autorovy stránky  Profil

Registrován: pát 08. čer 2007 7:21:06
Příspěvky: 441
Bydliště: Jeskyně nalevo u Zlatých hor
Firmare lepšíš se. Jen tak dál... A co se týče příběhu, konečně trochu pokročím...
První část. Druhá epizoda.

Drak Lobasti zrovna sledoval vycházet měsíc, jeho světlo bylo díky mlze velmi slabé, zamyšleně se podíval na Jih. Po chvíli se rozhodl přiletět pro nejbližší pomoc, za Purpurovým.
Ačkoliv byl Lobasti mutant, což většinou znamená, že bývá slabší a jiný než jeho druhové, měl mimořádně senzibilní smysly, Hlavně emocionizmus. Dokázal ucítit silné emoce i na vzdálenost stovky kilometrů.
Lobasti se narodil u zelených draků, kterým jeho "jinakost" nevadila. Lobastimu ale ano. Místo zelených šupin, je měl svítivě tyrkysové. Byl to jeho dar, a zároveň prokletí. Jediná věc, po které touží, je najít někoho jako on sám. Vyhledal spoustu dračích i lidských proroků. Většina se shodla na jednom, Lobastiho hledání jednoho dne skončí úspěchem, ovšem pak se jejich názory různily, polovina mu předpověděla že poté zemře, druhá polovina že najde koho hledá, v momentě kdy to bude nejméně očekávat.
Bál se, že přiletí pozdě, silný strach a beznaděj na jedné straně, a bezohlednost na druhé straně stále sílila, vyzařovala z místa, kde stál chrám kultu dračího srdce. Zrychlil jak jen to dokázal. Purpurový draci si jej všimli a ihned mu vyrazili na proti. Věděli, že Lobasti vždy nese jen špatné zprávy.


U Zlatých hor
Letěl jsem nad překrásnou krajinou, mával jsem svými obrovskými křídly a vychutnával si let. Pode mnou jsem ucítil svůj cíl, byl to člověk, házel cosi do řeky. Přistál jsem těsně za ním. otočil se a... držel v ruce meč. Obyčejný meč. Ten mi nemůže ublížit. máchl jsem po něm svými drápy, mrštně uskočil a pokusil se mi ho zabodnout do křídla. Těsně před jeho úderem jsem však křídlo zvedl. Muž bodl do prázdna. Rozmáchl jsem se ocasem a trefil jej do hrudi. Muž klesl na kolena. Kdesi zdálky se ozvalo: "Prosím, mussel..." zbytek nedořekl rozpáral jsem mu břicho levým pařátem.
Přišel jsem k říčce. V odrazu vodní hladiny byl vidět zlatý drak. Ale na dně byla věc kterou muž házel do vody, jakási zelená koule která se pomalu rozpouštěla...

"Vssstávej!" Uviděl jsem před sebou šupinatou tvář a málem jsem zařval. Ovládl jsem se. "Je čass mussíš za Morphinem... Pamatuji sssi že nemá rádd opozdilce... I mně kdyssi učil." Moc jsem dračici neposlouchal, měl jsem pořád ten samý sen, ale pokaždé jsem v něm byl blíž nebezpečí. Ale také se pokaždé se víc poodhalil děj.
Dračice se chystala letěl na lov. " Počkej!" otočila svou hlavu a tázavě se na mně podívala. "Já, ehm, necháváš mně spát ve své jeskyni a ani jsi mi neřekla své jméno."
Dračice vypadala na chvíli uraženě, ale pak jako by si to rozmyslela řekla: My drraci neřříkáme ssvé jména lidem... Ale jelikož nyní dušší patříššš k nám. Jmenuji se Kyuubi. Ale nessmíš to říct žžádnému člověku.
"Dobrá Kyuubi, neřeknu."
Konec první části


Přílohy:
Lobasti.jpg
Lobasti.jpg [ 3.58 KiB | Zobrazeno 3408 krát ]

_________________
"Zabít nebo být zabit není nic nepřirozeného... Narozdíl od života beze smyslu."
"Dlouhý styk se zlem, stejně jako s dobrem vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení..." -Lucius Annaeus Seneca

Můj YouTube blog
Rytíři!
Nahoru
Odpovědět s citací  

 Předmět příspěvku: Re: Nekonečný příběh
PříspěvekNapsal: čtv 27. pro 2007 17:50:48 
Offline
Uživatelský avatar
 Profil

Registrován: úte 18. pro 2007 21:13:23
Příspěvky: 42
Firmar začal hrabat v poličce hledal,hledal a hledal...Nejdřív začal u oblíbenych knich a pak u těch méně oblíbenych
cele je pečlivě prohrabal...Za 2 hodiny byl hotov,ale nic nenalezl.''Možna v šuplíkách !!!''Otevřil šuplik a hledal.V druhým šuplíku našel něco zajmavého,byla to jakási malá knížka vzal jí do ruky zfoukl zní prach a přečetl název.''SMYSL ŽIVOTA A VĚCÍ KTERÉ NEJSOU NORMÁLNÍ''.Firmara by hned napadlo že je to ňáká blbost,ale věděl že Feghard byl moudrý takže jí celou prohledal jestli tam něco neni ale nic ...Tak či tak
si jí šupl do svého baťohu kde měl naké vzcáne svytky kultu,mapy atd... .Sedl už tentokrát uplně zoufalej na postel
a vypl uplně mozek a koukal jen na podlahu ...Když si protahoval hlavu spatřil stůl který byl před posteli a uviděl tam jakousi fotku...Ve Firmarovi zase proudila naděj!Přišel k fotce a prohlížel si jí...Byl tam Feghard a jeho sestra o které někdy vyprávěl.Firmara ale nejvíc uchvátilo pozadí zanima!Zanima byla sopka na které sedělo něco jako
zvíře,Firmarovy bylo hned jasné že je to Drak!Firmar se zamyslel a řekl že by mu mohla pomoct jeho sestra...
Firmar ale sám nevěděl co hledá...Co hledá?Památky po Feghardovy?Hledá nástupce jeho místa?Nebo hledá víc
informací o Feghardovy?Nebo hledá nový život?Či smrt ...Firmar to sám nevěděl ale řekl si že navštíví jeho sestru ...

Neznámá jeskyně

Gardan vyšel z jakési částí jeskyně odkaď šlo slyšet akorát zvuky blesků které někoho smaží a výkřiky trpících lídí.Gardan šel dlouhou cestou a tajným vchodem v jeskyni se dostal do podzemí vzal jednu z hořících loučích a sešel schody šel ke dveřím kde stály
jakýsí dva lidi,jako lidi ale nevypadaly měli promáčklé obličeje,hrboly na zádech po praskané ruce z kterých jim sem tam čouhala kost a měly u sebe obrovskou dvouručnou sekyru která měla v sobe vyřezané zuby,které už na pohled zabíjely...Gardan otevřel dveře a vešel dovnitř ...

Tak ještě jednu část a můj uvod končí a pak mi do toho mužete zasahovat ;)

Ktý chakře tadyj a sem to zatim viděl psany jako Čakra ale to je jedno to je energetický bod (na př 3 oko (je mezi očima) čakra Srdce atd ... (jak to popsat) sou to prostě místa které trošku ovlivnují tělo každá čakra má svou barvu takže když ti v kartach vide čakra se zelenym pozadim tak bys měl mít zeleny triko ja nevim ja se v čakrách moc nevyznám ael vím co to přesně je :)


Nahoru
Odpovědět s citací  

 Předmět příspěvku: Re: Nekonečný příběh
PříspěvekNapsal: čtv 27. pro 2007 18:58:34 
Offline
Uživatelský avatar
 Profil

Registrován: čtv 28. čer 2007 14:05:54
Příspěvky: 466
čakra je něco jinýho, chakra je něco jinýho chakra o které mluvím je jakási energie jejichž vzhled je trochu podobný ohni většinou je modrá až na pár výjimek ale o těch mluvit nebudu. Když se jí učíš od malička používat tak jí můžeš používat většinou na boj ale taky například na léčení nebo se díky ní může chodit po vodě atd. K jejímu použití většinou potřebuješ dlouholetý výcvik a někdy ani to nestačí. Kdyby ste chtěli ještě něco vědět tak napiště.

_________________
I fantazie má své hranice. A my? My jsme tu od toho, abychom je překročili...


Nahoru
Odpovědět s citací  

Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 1540 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 119, 120, 121, 122, 123, 124, 125 ... 154  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina



Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group  
Design By Poker Bandits     
Updated By phpBBservice.nl  
Český překlad – phpBB.cz