StarCraftCZ.com

to Kain de Amedha: myslel sem to obrazne ke vsemu to ze se neboji neznamena ze je da, nikdo by nemel byt vsemocny, kdyz prestane hrozit porazka tak to prestane byt zajimave

No abych to ohledně síly draků přiblížil, (navíc nikde jsem neřekl že Kara je drak) Tak zdolání jedince není nic nemožného, zvláštně nadaný mág to zvládne levou zadní, stačí si vyčarovat ohnivý štít (dejme tomu aby vydržel 5 sekund) a pak draka zasáhl bleskem nebo kopím třeba do hlavy nebo šípem do srdce atd... Nebo pokud se sejde sehraná parta 5 lučištníků kteří nebudou těsně vedle sebe ale rozestoupí se tak drak nemá šanci, a ani útěk by mu nepomohl.
Draci sice mají šupinatá těla, ale většinou královští draci mají šupiny tak silné jako železo. No snad jsem to vysvětlil, čili královská armáda by možná zdolala několik desítek draků. Pokud je nějaká nejasnost ptejte se.

to ASS_Sasin: super, tak nejak sem to pochopil , myslim ze to bude dobra zabava

páni až ted sem se probudil z tranzu teda začátek opravdu Good ale myslim že by sem Zdenda už mohl hodit pokračování toho jak začal svůj konec. Skončil nějak že utíkal před démonem chytnul nějakjou kouli a propích jí pak byl slišet jenom smích. Rád bych se už dozvěděl jak to teda bylo

Pokračování, nyní následuje třetí část
Chrám se mi začal ztrácet z očí, ale ještě před tím jako bych uslyšel nějaký cizý hlas, který rozhodně nemohl patřit Kaře...
Zhmotnil jsem se asi metr nad zemí...
ŽUCH!!!
Kařiny vtípky mě jednou zabijou...
poté co jsem se vzpamatoval z pádu a taky z teleportace jsem opatrně vstal a začal se rozhlížet okolo.
Neúrodná půda, vyschlé nebo ohořelé stromky, jediné čemu se dařilo zde růst byli keře. Přesně jak popisovala Polobohyně, jsem tu správně.
Jsem na území Zlatého
Posadil jsem se přemýšlejíc o tom co udělám dále...
Samozřejmě mohl jsem napochodovat rovnou do jeho jeskyně a požádat o audienci u stráží... Ovšem to by bych měl větší pravděpodobnost že přežiju ránu z blízka kartáčovou puškou beze zbroje.
Uvědomil jsem si, že toho o dracích vím velmi málo, akorát že jsou rozdělení do vévodství (neboli chcete-li klanů) podle barev a za své vůdce měli vždy jen samce kterého oslovovali podle barvy klanu (např. Modrý, Zlatý, Krystalový atd...)
Vydal jsem se po okolí, kryjíc se za vzrostlé keře a držíc se při zemi.
Asi po půlhodině mě z toho pobíhání rozbolela záda, a tak jsem si sedl do stínu nejbližšího keře.
Najednou jsem uslyšel hlasy.
Vyklonil jsem se zpoza keře a zahlédl jsem dva rytíře.
Měli na sobě šupinaté zbroje které, pokud by někdo zkoušel jejich tvrdost, tak by poznal, že jsou o dost tvrdší než vypadají, snad by i plátová zbroj byla slabší. Na hlavách měli ocelové helmy které zakrývali celou tvář kromě očí, očí, které žhnuly krvavě rudě, na opascích měli zavěšené meče se zubatým ostřím, které museli dát spoustu práce.
Z obou mužů vyzařovali zkušenosti a síla z mnoha bitev, pokud to tedy ještě byli lidé.
Byli ode mně vzdáleni velmi daleko na to abych zaslech o čem si povídají, ale téma bylo jakási hrozba ze západu.
Najednou oba ztichli.
Rychle jsem se zchoval a pokusil se co nejvíc nehýbat...
Jeden z nich se podíval směrem ke mně. V duchu jsem se proklínal za to, poprvé ale určitě ne naposled, že jsem se nepokusil připojit k lidem.
V duchu jsem uslyšel jakousi směs šepotu a polohlasu, bohužel pro mně neznámým jazykem.
Ovládali telepatii.
Šepot ustal. Oba dva na sebe kývli, a zároveň spadli na zem.
Nejdřív jsem si myslel že je zasáhla jakási temná magie, pak jsem si toho ale všiml...
Z rukou jim vypučely drápy, zadní nohy jim zmohutněli, ze zad jim začalo cosi vyrůstat, jejich zbroj se jim jako rtuť začala měnit a tvarovat, ale spíše to vypadalo, že jim srůstá s tělem, helma se jim vpíjela do hlavy, oči zůstali stejně rudé ale nyní vypadali víc jako hadí, mezitím to co jim vyrůstalo ze zad se začalo formovat do obrovských blanitých křídel, krky se jim asi trojnásobně protáhli, čelist se jim také protáhla a narostly jim obrovské špičaté zuby.
Na místě kde před chvíli stáli dva rytíři, nyní byli dvě zářivě žluté, ohromné šlachovité těla, pokryté šupinami a z nosder jim vycházeli malé obláčky dýmu, po zhruba 10 sekundách nezbyli žádné stopy po lidskosti. Oba draci se majestátně postavili na zadní, rozepjali své mohutné křídla a zařvali, jeden měřil asi 2,75 metrů, druhý okolo tří metrů.
V duchu jsem zavolal mámu, a zalitoval jsem, že jsem se přece jenom neskusil přidat k lidem.
Poté co draci opět dopadli předníma nohama na zem, zaryli své drápy do země a vznesly se do vzduchu, každý opačným směrem, jeden nalevo od místa kde se skrývám, druhý napravo. Chvíli jsem si myslel, že letí ode mně, bohužel to jsem se mýlil.
po asi padesáti metrech oba draci změnili směr svého letu a letěli.... "Proboha" směrem na mně!
Rychle jsem zhodnotil situaci, útěk znamená sebevražda, pokusit se bojovat je ještě víc než sebevražda. Čili mně čeká jistá smrt, zase, vylezl jsem alespoň ze křoví, ať zemřu statečně a ne jako nějaké vystrašené lidské mládě.
Mezitím oba draci přistáli těsně vedle mně, každý na jedné straně. Pohled zblízka na tyto tvory ve mně vyvolával zvláštní směsici údivu a paniky.
"Sstůj!" řekl ten větší.
Nikam jsem se nehodlal jít.
Pokračoval:"Co zde pohledááváš na území Krále, králů, Císsaře, císsařů, Zzlatého?"
Vzpomněl jsem si na to co mi řekla Kara o vychovanosti a bohužel, taky o jejich jídelníčku
"Přicházím v míru, ctění draci,"snažil jsem se vypětím všech sil aby se mi hlas netřásl, marně:"Potřebuji mluvit s Vládcem, vládců se Zlatým, jestliže nebude spokojen s tím co mu nabízím, nechám vás mně sežrat. "
Draci se dali do smíchu, bohužel draci mají omezené emoce, takže to znělo příšerně.
Navíc jsem si uvědomil co jsem právě řekl. A chtělo se mi z toho zvracet.
Ten "menší" drak odpověděl poněkud lidštějsím hlasem: "Dobrá, zavedeme tě k císaři, ale pokud po cestě provedeš nějakou hloupost,"drak se na mně díval, jako tygr na opuštěnou gazelu:" Pak si dáme opravdu záležet abychom ti sežrali nejdřív ty části těla, které k životu nepotřebuješ.
V duchu jsem si řekl: "Proč jsem to proboha nezkusil u lidí???"
Konec třetí části

Omlouvám se, ale včera jsem třetí část psal trochu ve spěchu (hlavně konec) takže nyní se dám do opravování chyb. Mimochodem doufám že jste ohromeni jako Killer i ostatní, protože v příští části nejspíš spadnete ze židle , každopádně dneska mám nabitý program takže si nejsem jist jestli sem stihnu napsat 4.díl, v nejhorším ho dopíšu zítra, a pátý (poslední) pozítří.
Mimo to, přikládám obrázek jak přibližně zlatí draci vypadají.

Neboj dočkáš se Jinak tohle bylo jenom zakončení té vzpomínky(i když ne úplné) už přesně vím,jak to se mnou bude pokračovat.
PS:Taky si změním jméno.

Chlapci, jak jste si jistě všimli, dal jsem si do podpisu obrázek... bohužel na stránce na které je, je příliš velký, takže se i zde takhle zobrazuje, neznáte nějaký trik jak ho zmenšit? Snažil jsem se ho stáhnout, ale obrázky v podpisu mohou ukazovat pouze na webové stránky... Poraďte prosím

nejdřív si ho na kompu zmenši v nějakym programu třeba v malování a pak to hod třeba sem http://www.uloz.cz a když bude moc velkej na tom uloz tak se nelekej a normálně to zkus