StarCraftCZ.com

Johny se z místa kde stál rozběhl pryč od hada a minotaura, had nevahal a vydal se za nim. Minotaur zustal stát. Johny utíkal uličkami mezi stavbami a had mu byl v patách dokonce měl několik přiležitostí Johnyho chytit ale nevyužil je. Proplétali se uličkami, které byly tak úzké že se tam Johny vešel tak akorát. Po chvilce zběsilém bloudění v uličkách se Johny do slepého konce. "Sakra, slepá ulička." zaklel Johny, otočil se a spatřil za sebou vzpřímeného hada, který hrozivě zasyčel. "Tak tohle je v háji." pomyslel si Johny. "Meč u sebe nemám a rukama ho neudolám. Můžu ho zkusit zmrazit ale dopadne to nejspíš stejně jako předtím." Začal v ruce koncentrovat ledový výboj. Had stále čekal na přiležitost k útoku, ta se mu naskytla ve chvíly kdy Johny začal shromažďovat energii do výboje. Had se vymrštil proti Johnymu, ten po něm mrštil všechnu energii co se mu podařilo nashromaždit. Výboj hada zasáhl a ten začal mrznout, Johny uhnul mrznoucímu hadovi který měl otevřenou tlamu a byl napůl zmrzlý, had narazil do zdi za ním a roztříštil se, tedy ta zmrzlá část, druhá část zůstala nehybně ležet. Johny se ohlédl za sebe. "Tak hada mám z krku, tohle by nepřežil nikdo,....." řekl a zarazil se. "Když jsou u sebe tak mají jakýsi štít který brání komukoli aby jim ublížil. Ale když jsou osamotě tak štít padá a jsou zranitelní." pomyslel. Usmál se a vydal se hledat minotaura......

Vtíravý lidský pach...
Venku se schylovalo k bouřce.
Copak asi dělají lidé ve Zlatých horách?
Prudký záblesk světla, téměř ihned nato se ozval hřmění.
Rozhodně pocítí dračí "pohoštění"
Spustil se obrovský liják. Kapky vody oplakávaly Zlaté hory ve svém neutuchajícím žalu, vtírala se myšlenka že to samotní dračí bohové pláčou.
Ssarekai vstal, hlavu mírně skloněnou tak aby se mu voda nedostala do očí. Na planině přímo v epicentru výbuchu zahlédl dvě shrbené postavy. Skrze déšť nebylo však dobře vidět.
Co zde pohlédávají? Neexistuje důvod, proč by se lidský samec i samice vydávali sem.
Černý drak vyčkával.
Jakoby něco hledali... Nebo, někoho.
Zanedlouho se jedna ze schoulených bytostí otočila, a nadále draka sledujíc vyděšeně něco křikla na svého společníka.
Strach, Nejistota, já chci VÍC!
Černý drak drak se postavil na zadní a s rozepjatými křídli zařval. Voda mu stékala po těle a nepříjemně chladila, pokud nebude nic dělat, zanedlouho se teplota jeho těla dostane pod normu. Také by neměl používat oheň, což redukuje tělesnou teplotu jiným způsobem.

Lidský pár na něj nadále vyděšeně hleděl. Bezpochyby nikdy předtím neviděli draka. Blázni, co putují za smrtí.
Ssarekai zavřel oči a zvedl hlavu k černým bouřkovým mrakům, které bez přestání chrlily další a další proudy ledové vody.
"Jssste blázni, co ješště neviděli drraka?"
Ssarekai se zastavil, chtěl říct něco víc, ale...
Nikdy předtím lidem nerozuměl a oni nikdy nerozuměli jemu.
Nyní však, poprvé promluvil lidským jazykem.

Byl chladný podvečer a v pustinách (na jih od říše lidí, opět viz mapa) se jako obvykle nic moc nedělo. Kdesi v západní části, místech kde byl písek nejčervenější z celé pouště se právě odehrálo největší drama za několik posledních dní. Vyzáblí a hladový kojot se pustil do boje s dvouhlavým pouštním psem. Oba predátoři již dlouhou dobu nic nejedli a tak se pustil do boje mezi sebou. Na neštěstí obou dvou aktérů, přiletěli neméně hladový supy, jenž napadli a zabili obě zraněné a bojem vysílené šelmy. Alespoň někdo se dnes najedl. Život v pustině je krutý, leč ne nemožný.

Náhle se, těsně vedle místa kde hladově hltali svou kořist supy, začalo dít něco nezvyklého. Prostor kolem se začal naplňovat silnou energií. Materie bytí se náhle prudce ohnula. Vzduchem prolétli první energetické výboje. Poplašení ptáci rychle uletěli pryč, ovšem ne moc daleko, aby viděli na svou potravu a v případě nutnosti ji mohli bránit. Prostor se lámal čím dál častěji a rychleji, teď to spíše vypadalo jako by jím něco míchalo. Všude kolem létaly blesky. Pohyb se stále zrychloval. Písek kolem začal vstávat ze země a poletoval vzduchem, jako při písečné bouři. Pak následoval výbuch a vše rázem ustalo! Když si písek opět sedl, na planině stála skupinka 5 mužů...

Ti lidé byli velmi divně oblečení. Všichni měli stejné černo-zelené velice hladké zbroje na těle a podivné temné helmice, bez jediného otvoru pro oči. Vlastně to celé působilo jako jednolitá vrstva kovu. Vypadali jako oživlé sochy. Na pravém rameni měli jakousi divnou ozdobu: vypadalo to jako jehlan, tohle muselo v boji velmi překážet. Nevypadali že by byli ozbrojeni, nikde žádný meč, sekera, luk ni jiná známá zbraň. Spolu s nimi se objevili několik hnědých, nejspíš dřevěných, beden. „Kurva. No tak sme tady chlapy! No tady to teda vypadá. Rozhlédněte se po okolí, kde rozbijeme tábor!!!“ řekl přísně jeden z mužů. „Ano pane“ odpověděli ostatní. „Doufám že tady žije něco agresivního co budu moct zabít! Doufám že to bude mít spoustu drápů, zubů a očí“ dodal s pološíleným smíchem ten co stál úplně v zadu. „Drž hubu a plň rozkazy! Na boj ještě určitě dojde“ řekl ten co mluvil jako první. „Provedu pane!“

(až se k tomu konečně dostanu tak je i nakreslím a hodím sem)

PS: aaaaa ass_sasine co to mas za avart :-O ???

Prominte ze rusim hosi ale jak se dava obrazek do podpisu???????

mno jako kdyz ho vkladas do textu, jako url odkaz

To je Shiron the Wind dragon. Jedna z hlavních postav v anime Legendz.
pro představu doporučuji shlédnout jedno podařené video od mého kámoše "His world"
Prostě co naplat, je to opravdu cool drak, a taky jsem si řekl, že můj Ssarekai je už lehce okoukaný, ovšem uvidím, možná si ještě avatára změním...

nechcu rict ze se mi nelibi, ale preci jen desiveho silneho cerneho draka s obsidianovymi supinami si preci jen predstavuju trochu jinak

Můj avatár nemá nic společného s příběhem... Vraťme se zpět k příběhu.

Každý, kdo by byl svědkem této podívané, by se nedivil jaký strach museli Killer se Satyrou prožíat.
Ohromná postava ze šupin temných jako ta nejhlubší noc se nechala zcela netečně dobývat nekonečným přívalem vody. Kapky se rozbíjeli a odhalovali tak převážně horní část drakova mohutného těla. Ssarekai stále stál na zadních a čekal od nich odpověď.

Kupodivu lehká zbroj na válečníkově těle i přes své magické účinky v dešti ztěžkla, vždyť nás může zabít dřív než řeknu chakra.Pomyslel si Killer, přesto, on se mi ve snu zjevil to je jisté...

Tvor rozepjal křídla.
Oba lidé nadskočili při tom prudkém a nečekaném pohybu.
Drak se "pousmál."
Killer nedokázal rozluštit význam úsměvu, ale předpokládal, že neznamená nic dobrého. Obzvlášť když se vznesl a začal jim kroužit nad hlavami.
Killera, který se musel neustále otáčet, aby neztratil draka ze svého zorného pole to rozrušilo natolik, že se přestal ovládat.
Což mu zázračným způsobem navrátilo hlas.
"Sleť dolů Salekaii!"
Na zem, přímo za jeho zády došlápl tunu těžký drak, Killer se vyděšeně otočil a hleděl až nepříjemně zblízka do drakových očí.
"Já..." ohromná protáhlá tlama s ostrými zubisky se začala přibližovat. "...jssem..." S vyceněnými zuby a mírně skloněnou šíjí přitiskl drak svou hlavu ke Killerovy. "Ssa - RE - kai!"
Jakási neznámá cizí síla chytila rytíře za záda a odhodila ho dva metry dozadu. Těžké brnění částečně ztlumilo pád, Killera však přesto bolelo celé tělo a ten puch z jeho tlamy... Chtělo se mu z toho všeho zvracet. "Zatraceně," pomalu se postavil na nohy "proč jsem sem lezl?" Rozhlédl se. Ale kde je Satyra?

(Killere poznámka, Satyra žije, ale nechávám ti volnou ruku ohledně toho jestli jen přihlížila nebo je nějak omráčená. A snad se vám všem tento díl líbil...)

Johny běžel zpět k místu kde naposledy viděl minotaura. Když tam za chvíly doběhl, zjistil že minotaur tam není, rozhlédl se a doufal že ho spatří. Nespatřil. Vydal se tedy ulicí za zády sousoší. Procházel lidu prázdnou vesnicí a rozhlýžel se zda neuvidí minotaura nebo aspoň jeho dvouhlavou sekyru. Ani jedno nezahlédl. Náhle uslyšel křik. Rozeběhl se za ním, po chvíly doběhl k jednomu domu kde zahlédl minotaura jak vláčí jakousi dívku, která byla v bezvědomí. Minotaur spatřil Johnyho, vztekle zařval, pustil dívčinu ruku a rozeběhl se k němu s napřaženou sekerou. Johny vyrazil v ten samí okamžik proti němu. Když byly těsně u sebe, sekyra proletěla vzduchem. Johny před ní uhl jen o několik milimetrů. Pohlédl na minotaura který zuřil, jeho vztek byl dokonce vidět. Šílený výraz a naběhlé žíly a tepny na celém těle symbolizovali že minotaurovým tělem proudí litry adrenalinu. Johny využil několika vteřin a uštědřil minotaurovi pěstí do obličeje, minotaur přišel o několik zubů, ale úder opětoval, Johnyho odrazil o skok zpět. Minotaur vzápětí opět švihl sekyrou, která k Johnymu nemířila čepelí ale bokem. Zasáhla Johnyho a srazila k zemi. Johny se snažil popadnout dech, který mu úder vyrazil. Viděl jak minotaur stojí nad ním a napřahuje se. Johny ho kopl do stehna, tvor se prohnul a sekyra spadla dozadu. Johny se odvalil pryč od minotaura. Kleknul si a snažil se popadnout dech. Hleděli na sebe. Johny se vydal k Minotaurovi a zaútočil. Minotaur kryl jeho výpady. Po chvíly se role obrátila, Johny kryl udery minotaura. Po několika minutách se Johny dostal z dosahu tvora. Minotaur tam stál udýcháný a teď už skutečně šílený, Johny udržoval odstup. Ve chvíly kdy to minotaur nečekal se rozeběh skočil a kopl ho do hrudi. Tvora to odhodilo o několik metrů zpět. Minotaur se postavil a popadl se za ruku, nejspíš ji měl zlomenou. Johny ho pozoroval připraven k dalšímu výpadu. Zahlédl kousek za ním sousoší. "Vídíš to,..." zvolal na minotaura a ukázal na sousoší " to je místo kde skončíš.". Rozeběhl se, skočil a opět do minotaura kopl. Kop byl natolik silný že ho odrazil na sousoší, po kterém se sesunul k zemi. Tvor se nedokázal zvednout. Johny k němu došel. Pohlédl mu do očí. Šílenost v nich jen zesílila. Johny který měl v ruce už ledový výboj jen řekl: "Usmaž se v pekle!" a hodil po něm výboj. Ten okamžitě tvora zmrazil na obří ledovou sochu. "Nevím jestli se z toho náhodou nedostane." pomyslel a kopnul do místa kde byla hlava Minotaura, ta část se rozletěla na malé ledové střepy. Johny oddechoval a hleděl na kus ledu který býval Minotaurem. Přešel kousek od něj a posadil se. Zahleděl se na vychazející slunce a pomyslel na přátele......